Děti a jejich sebevědomí
26.07.2017
Dětské sebevědomí se může sesypat jako domeček z karet, aniž bychom si toho všimli. Stačí málo a děti ztrácí hodnotu sama sebe.
Jsou to často drobnosti, které unikají naší pozornosti.
Nejčastější situace, kdy utrpí dětské vědomí svého JÁ
- pomáhejte dětem jen, když o to požádají, nevyžádaná pomoc = sám to nezvládneš, jsi neschopný
- nechte děti dělat věci „ po svém“ – vlastní zkušenost je nezastupitelná, musí překonat překážky a spoléhat samo na sebe
- podporujte dětské nápady a své „komentáře“ si nechte pro sebe, uznejte jeho zklamání i radost, i když to není podle Vašeho očekávání
- nekritizujte dítě a stále ho neopravujte, když něco udělá – dělá to podle svých možností a ty nejsou stejné jako Vaše ( při čtení, psaní, při pomoci v domácnosti ….)
- vzdejte se svých plánů s dítětem a važte si toho, že je takové, jaké je ( „půjdeš studovat medicínu, je to pro tebe nejlepší“ )
- neříkejte pořád „NE“ – popíráte dětské představy – děti si to vysvětlí : „asi se rozhoduji špatně“ a nevěří si
- nesrovnávejte děti – je to soutěživost rodičů a vždy za tím stojí naše ego
- ponechte dětem určitou míru „zodpovědnosti“ – která vychází z jeho možností a zralosti
- nedělejte věci za ně ( chystání aktovky, výběr oblečení, připomínání úkolů) - pěstujte u dětí smysl pro zodpovědnost – tak se posiluje sebedůvěra
- naslouchejte pocitům dítěte a respektujte je
- nedělejte dětem kázání ani přednášku, když se na něco zeptají ( buďte si jistí, že příště už nepřijdou )
- chovejte se k dětem jako k sobě samému nebo jako k Vašim kamarádům – dítě nemá zkušenosti jako VY, ale snaží se věci dělat tak, jak nejlépe umí
- věnujte dětem ( ne kamarádům ) svůj čas, dětská duše nepočká
- když Vás dítě požádá o radu, reagujte tak rychle, jak to jde, ale nesmí mít pocit, že Vás obtěžuje
Dítě, které chce udělat něco užitečného musí slyšet jen slova chvály – ne posuzování nebo odmítnutí.